Zatímco si člověk v horku skočí pod studenou sprchu, zaleze do stínu nebo si dá zmrzlinu, zvířata tuto možnost často nemají. Jsou závislá na přirozeném prostředí – a to kvůli lidské činnosti mizí.
Zvířata se přehřívají mnohem snáze než lidé. Nepotí se jako my, jejich tělo horko odvádí jinak – např. rychlým dýcháním, zíváním, vyplazeným jazykem, zalehnutím na chladnou zem nebo hledáním stínu. Pokud pomoc nepřijde včas, může přijít vyčerpání, kolaps, smrt.
A právě v létě je nedostatek vody jedním z největších problémů – mělké prameny vysychají, potůčky mizí, a v zástavbě často nenajdou zvířata nic kromě rozpáleného betonu.
Dobrou zprávou ale je, že s tím lze něco dělat a nemusí nás to stát téměř vůbec nic 🙂 .
Jak v horku zvířatům pomoci?
DOMÁCÍ MAZLÍČCI (PSI, KOČKY, KRÁLÍČCI..)
1. Zajištění stínu a proudění vzduchu
- Co: Umístit pelíšky do nejchladnějších míst bytu/domu, kde neproniká přímé slunce.
- Proč: Přímé slunce a horký vzduch zvyšují riziko přehřátí i při nečinnosti.
- Jak: Otevřít okna v protilehlých místnostech pro vytvoření průvanu, zavěsit mokré ručníky, zatáhnout žaluzie/závěsy přes den.
Zvířata v žádném případě nesmí zůstávat sama v autě (bez běžící klimatizace) – ani na pár minut, ani ve stínu, ani s pootevřenými okny. Teplota v autě vystoupá během pár minut na nebezpečnou úroveň, i když venku není extrémní horko. Pro psa to může znamenat smrtelné přehřátí.
2. Voda – vždy dostupná, čistá a v několika místech
- Co: Miska s vodou uvnitř i venku (pokud zvíře chodí na zahradu), často doplňovaná
- Proč: Zvířata pijí častěji, ale méně naráz. Rychlejší odpařování vody = rychlejší znečištění vody.
- Jak: Využít keramické nebo nerezové misky (voda se v nich tolik neohřívá), neumisťovat na přímé slunce.
3. Ochlazování – jemně, postupně a bezpečně
- Co: V případě přehřátí ochlazovat tělo zvířete vlažnou vodou (nikdy ne studenou!).
- Proč: Příliš studená voda může způsobit šok a zhoršit stav.
- Jak: Navlhčit ručník a přikládat na tlapky, bříško, třísla nebo uši (místa s tenkou kůží a velkým prokrvením).
4. Vyhýbat se asfaltu
- Co: V létě se asfalt rozpálí až na 60-70°C.
- Proč: Zvířata se snadno popálí na tlapkách.
- Jak: Venčit brzy ráno nebo večer, kontrolovat asfalt rukou – pokud je horký na dotek, je horký i pro psa.
HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA (KONĚ, SKOT, PRASATA, KOZY, DRŮBEŽ..)
1. Zajištění přirozeného stínu
- Co: Stromy, přístřešky, přístup do stájí s větráním.
- Proč: Zvířata se neumí potit jako lidé (např. prasata vůbec) – přehřívají se rychleji.
- Jak: Ideálně kombinace stínu a proudění vzduchu; zabránit přeplněným výběhům.
2. Neustálý přístup k vodě
- Co: Více napáječek nebo žlabů rozmístěných tak, aby je nemohla obsadit dominantní zvířata.
- Proč: V horku stoupá spotřeba vody několikanásobně.
- Jak: Denně kontrolovat průtok, čistotu a doplňování vody, ideálně chladnější zdroje (např. studny).
3. Chlazení prasat a drůbeže
Prasata
- Co: Prasata si ráda vytváří bahenní lázně. V horku je to nejen zábava, ale nutnost.
- Proč: Ochlazují se odpařováním vody z kůže, jiný způsob nemají.
- Jak: Vytvořit mělký prostor s vodou nebo bahnem, možnost ochlazování přístřeškem s vlhkým podkladem.
Drůbež
- Co: Zajistit větrané kurníky a stinná místa ve výběhu.
- Proč: Drůbež trpí v horku stejně jako jiná zvířata, zrychleně dýchá, ztrácí chuť k jídlu a může dojít až k úhynu.
- Jak: Umístit do výběhu přístřešek nebo vytvořit stín ze starých dek, prken či plachet; rozmístit po výběhu mělké misky s vodou (hloubka max. po hlezna, aby se drůbež nezmočila celá); podlahu kurníku lze vlhčit vodou (ale s mírou, aby nevznikly plísně); podávat zeleninu s vyšším obsahem vody (okurky, melounová kůra – bez chemie).
4. Zákaz převozu ve vedrech (kdykoli to lze)
- Co: Převoz znamená stres, přehřátý prostor, nedostatek vody.
- Jak: Naplánovat přesuny na brzké ranní hodiny, zkrátit délku trasy, ventilace + pauzy.
VOLNĚ ŽIJÍCÍ ZVÍŘATA (PTÁCI, JEŽCI, SRNY, ZAJÍCI, HMYZ..)
1. Napajedla ve městě i na vesnici
- Co: Mělké misky s vodou, podmisky od květináčů, ptačí pítka.
- Proč: Mnohá zvířata nemají k dispozici přirozené zdroje vody – studánky vysychají, přírodní louže mizí.
- Jak: Umístit do stínu, doplňovat denně, pro hmyz přidat kamínky či větvičky jako „ostrůvky“.
2. Zahrada jako útočiště
- Co: Nechat část zahrady neposekanou, nevytvářet „sterilní“ prostor.
- Proč: Hustší tráva, listí a křoví poskytují úkryt a chlad.
- Jak: Vytvořit přírodní kout – větve, hromádka listí, hromádka kamení, nízké keře.
3. Pomoc ptákům a ježkům
- Co: Pítka na okna, krmítka s ovocem, voda u živých plotů.
- Proč: Nenechávat v misce jen vodu na pití, může se ponechat i další miska pro koupání ptáčků.
- Pozor: V horku nikdy nezalévat ptáky studenou vodou.
4. Šetrný pohyb se psy
- Co: V lese vést psa na vodítku.
- Proč: Slabá nebo přehřátá zvěř se snadno vyplaší a zbytečně ztrácí sílu.
- Jak: Vyhýbat se zarostlým nebo chráněným oblastem, raději chodit po pěšinách.
Každý doušek čerstvé vody, každý kousek stínu, který vědomě zprostředkujeme, může vést k záchraně života. Možná se nám to zdá jako maličkost — naplnit misku, pověsit plachtu, nechat víc vody ve stínu stromu. Ale pro toho, kdo trpí horkem, žízní nebo vyčerpáním, to může být celý svět.
Zvířata neprosí. Nesvolávají tiskové konference, nevysílají zpravodajství o vlastním utrpení. Ale tiše a vytrvale žijí vedle nás, často v podmínkách, které jsme jim vytvořili právě my.
Léto není jen obdobím dovolených a slunce, je to i čas, kdy máme šanci projevit soucit v každodennosti.
Zastavit se. Podívat se kolem sebe. A pomoci tam, kde to má smysl.
Pomáhejme – ne proto, že musíme. Ale proto, že můžeme. A protože v srdci už víme, že svět sdílíme, ne ovládáme.
S láskou
Katka
Leave A Reply