Je mi jasné, že tímto tématem tak trochu pomyslně otevírám Pandořinu skříňku, ale považuji to za jednu z nejdůležitějších věcí, kde bychom měli změnit úhel pohledu. Otevřeně se sama přiznávám, že i já si toto téma stále zpracovávám.
V televizních novinách jsme neustále zahlcováni zprávami o utrpení. Nejinak je tomu ve videích na různých platformách. Vidíme, jak se jiným lidem nebo zvířatům dějí různé nepravosti. Pláč a lítost jsou tedy projevem naši srdečnosti, že? Sama vím, že mě dokáže rozplakat i Krteček, velice snadno se dojímám a prožívám chvíle utrpení a smutku s ostatními. Položme si ale otázku: „Jak svým pláčem a vyjadřováním lítosti nad situací druhému skutečně pomáháme?“
Jakkoliv se to zdá necitlivé, pravdou je, že našimi dalšími projevy smutku a bolesti přispíváme do objemu kolektivního utrpení. Navíc, litováním druhých je sami stavíme do role oběti. Zeptejme se sami sebe: „Jak by se mi lépe dostávalo z jistého příkoří? Tak, že se budu cítit ublížená a na kolenou, anebo že se budu cítit jako silná bytost, která vše zvládne?“
Pokud se sami stavíme do role oběti, je to naše svobodná volba, ale jak si sami před sebou chceme ospravedlnit, že druhým ubíráme jejich vlastní sílu tím, že je oplakáváme a litujeme?
Řešením není otupit své emoce a jednat tak, jako že se mě nic netýká. Koneckonců naše emoce náš činí lidmi. Je potřeba ale změnit myšlení a vnímání tak, že když vidíme někoho trpět, místo lítosti mu budeme posílat lásku, sílu a podporu. Vím, že pro některé z nás to může být celkem zásadní změna, i pro mě je. Ale věřte mi, že když chceme zvířátkům pomoci, náš přístup k situaci může mít naprosto neočekávané výsledky.
Páníčci bojácných pejsků možná sami ví, že když se pejsek něčeho bojí a my ho utěšujeme, tak projevy jeho strachu často naopak zesílí. Je to tím, že mu přiznáváme, že je oběť situace a ještě s ním jdeme jeho utrpení prožívat. Příště v takové situace zkuste pejska třeba pohladit a říci mu: „Jsi silný šikovný psí kluk, skvělé to zvládáš a já jsem na Tebe pyšná/ý.“ 🙂 .
Zkusme pláč nahradit podporou a láskou. Posilujme pole lásky a jednoty, ne pole utrpení. Pokud půjdu ještě dále a dotknu se tématu, že jsme všichni jedním (jednou energií), potom si nutně musíme uvědomit, že oplakáváním a lítostí vlastně oplakáváme a litujeme sami sebe a tím sami sobě bereme energii na to se situacemi vyrovnávat.
Vnímejme bolest a utrpení okolo nás, pojďme to řešit, nenechávejme zvířátka trpět, ale řešme to akčními kroky a posíláním lásky do všech takových situací. V konečném důsledku se věci stejně udají dle vůle Boží. My jsme ale také silnými tvořiteli reality a silou lásky můžeme často pohnout i horami. Vizualizujme si danou situaci, která by si dle nás zasloužila změnu a posílejme do ni tolik lásky, tak často a v takové míře, v jaké jen můžeme.
Nebuďme oběťmi, buďme tvořiteli! Nevytvářejme oběti, vytvářejme tvořitele!
S láskou
K.
Leave A Reply